Ilona Podolyan
Pečivo vs. pečivo
28. února 2021
Ukrajinec, který se naučil pravidla čtení v češtině, může snadno propadnout dojmu, že správně rozumí slovu pečivo. Přece se vyslovuje úplně stejně, jako ukrajinské pečivo, až na to, že zvuk [č] zní v češtině měkčeji než v ukrajinštině. Ano, v obou jazycích toto slovo pojmenovává výrobky z těsta, což napovídá společný slovanský kořen peč-, existující v našich jazycích i v jiných jeho variantách: pek-, pec-, pič-, pik-. Čechy zásobuje pečivem pekárna, zatímco v Ukrajině je na to pekarňa; v české lidové písni spadla pec, na Ukrajině se dříve krb jmenoval pič. Avšak pekty pečivo by se mělo přeložit do češtiny jako péct sušenky.
Marně byste hledali chleba, rohlíky nebo housky v oddělení ukrajinského supermarketu pod vývěsní tabulí „Pečivo” («Печиво»). Našli byste tam zato široký sortiment cukrárenských výrobků z různých druhů těsta a různých tvarů, nejčastěji kulatého. Prodávají se většinou ve válcovitých papírových baleních jako české sušenky „Disko”, ale také ve všelijakých krabičkách a i na váhu. Nezabalené sušenky se obvykle nabírají dlouhou lžící ze supermarketových regálů jako bonbony. Výběr jejich chutí, náplní a názvů je opravdu rozmanitý. Mým nejoblíbenějším druhem jsou ovesné sušenky: vyrábí se podle tradičního ukrajinského receptu a chuťově připomínají české „Zuzanky”.
Mám ráda ovesné sušenky jako jeden z mála potravinových výrobků, jež vždy, i za úplného sovětského nedostatku kvalitního zboží, chutnal bezvadně. I když jako ostatní sovětské potraviny postrádal marketingové kvality lákavého balení. V 90. letech se na ukrajinský trh začalo hromadně dostávat cizozemí zboží, kterému místní nestačilo konkurovat právě z důvodu své vnější nepřitažlivosti. V kategorii sušenek takovým konkurentem pro lokální trh se stal (nedivte se!) československý výrobek „Disko”. Dobře si pamatuji svůj dětský údiv nad lesklými obaly, ale také nad trojím tvarem naplněné sušenky „Disko”: nic obdobného jsem za sovětské doby nejedla.
Kdybyste si potřebovali koupit pečivo v ukrajinském obchodě, tak byste měli vyhledat tabuli s názvem Vypička. Nebo s krátkým názvem Chleb. Ukrajinské pojímaní tohoto slova je mnohem širší než české: běžně zahrnuje chleb a pečivo dohromady. Určitě na regálech s ukrajinským pečivem najdete stejně, jako v Česku, pestrý výběr těstových výrobků. Některé z nich mají povědomý Čechům tvar a chuť, jako chlebové bochníky, toustový chléb nebo bagety. Velká část ukrajinského pečiva má, však, svůj národnostní původ, jako kupříkladu někdy známý po celém Sovětském svazu Ukrajinský chleb. Peče se z žitné mouky, jež spolu s pohankovou moukou je oblíbenou v ukrajinské kuchyni.
V sortimentu ukrajinského pečiva nejsou k nalezení ani kaiserky, ani dalamánky, ani pověstný český chléb „Šumava”. Pro své výrobky Ukrajinci používají vlastní tradiční recepty a názvy, ke kterým se dnes přidávají mezinárodní druhy pečiva. O ukrajinském pečivu a o tom, jak Ukrajinci chutná české, se můžete dočíst v mé knize „Nejsou naši jako naši aneb proč se tady Ukrajinka cítí jako doma”. Naleznete tam i odpověď na otázku, co pečou Ukrajinci na Vánoce a Velikonoce, a také co pro Ukrajince znamená zákusek „Pražský dort”.