Ilona Podolyan

Česko-ukrajinský jazykověděcký blog Ilony Podolyan

Ve své knize „Nejsou naši jako naši aneb proč se tady Ukrajinka cítí jako doma”, jež v roce 2019 byla vydána elektronicky a je také přístupná pro náhled do některých jejích kapitol, zkoumám podobné a rozdílné vlastnosti ukrajinské a české kultury skrze historicky spřízněná slova. Vyskytují se hojně mezi ukrajinským a českým jazyky díky společnému slovanskému původu obou národů. Jsou snadno pochopitelná pro rodilé mluvčí těchto jazyků, protože se svým zněním a významem liší jen málo. Tato slova však odráží různá kulturní pojímání společenských a jiných jevů a vypovídají leccos o národnostních mentalitách. Rozjímám ve své sbírce esejů, například, nad významovými rozdíly mezi českým slovem zákon a ukrajinským zakon, českým krása a ukrajinským krasa.

V poslední kapitole popisuji nejzajímavější a nezáludnější skupinu spřízněných českých a ukrajinských slov, která se docela nepodstatně odlišují zněním (v některých případech zní prakticky stejně jako kupříkladu české pečivo a ukrajinské pečivo), zatímco se svým významem rozchází podstatně. Tato mezijazyková homonyma, kterým se klasicky přezdívá „falešní přátelé překladatele”, vytváří klamný dojem totožnosti a tudíž vyvolávají nejen komunikační bariéry, ale často i trapné situace. Několik z nich jsem popsala ve své knize opírajíc se o vlastní zážitky v českém prostředí.

Ve svém blogu bych ráda pokračovala ve zkoumání těchto zajímavých, ale zároveň záludných prvků naší společné slovanské slovní zásoby. A tím bych také nadzvedla závěsu, za kterým se skrývá historicky blízká, ale však Čechům málo známá ukrajinská kultura. Doufám, že každý z mých čtenářů najde tady něco užitečného pro sebe.

Celou mou elektronickou knihu můžete objednat přímo ode mě, nebo je také k zakoupení na eshopech jako Alza, Palmknihy atd.

4. dubna 2021 Místo vs. misto

Člověk si zvykne na cokoliv. Dokonce na rozlišování slov, která zní mezi dvěma jazyky velice podobně. První seznámení s takovým slovem-dvojčetem v cizím jazyce způsobuje údiv, zmatek a může vyvolávat i smích. Trvá vždy nějakou chvíli, než si ta dvě slova roztřídíme po přihrádkách naší paměti, kde každé z nich dostane svou osobní nálepku, nebo když si, jinak řečeno, vytvoříme dva rozličné obrazy…

21. března 2021 Rodiče vs. rodyči

Průměrný Čech má dva rodiče, Ukrajinec má zase svých rodyčů o mnoho více. Důvodem tentokrát není nabývající dnes na popularitě patchworková rodina. Rozdíl tkví v tom, že ukrajinský rodyč znamená „příbuzný”…

14. března 2021 Hospoda vs. hospoda

Druhým domovem pro Čecha, o čemž jsem se přesvědčila za 13 let svého života stráveného v této zemi, je hospoda. Tam si skoro každý najde pohodlí jemu známého prostředí, které tvoří příjemní lidé, ochotní si s ním strávit chvíli nenuceného rozhovoru u skleničky. Vedlejší k mému domu hospoda se mi zdá docela podobnou anglickému pubu, kde se už na prahu všichni navzájem zdraví, z čehož vzniká atmosféra sousedského přátelství, jež pak přetéká přes dveře tohoto podniku…

7. března 2021 Ovoce vs. ovoči

„Ovocnému salátu rozumím, ten bych si klidně dala,” – řekla jsem si v duchu při první návštěvě jedné z pražských kaváren, když má slovní zásoba odpovídala akorát dvou prvním zvládnutým kapitolám v učebnici českého jazyka pro cizince. „Ale ovocný čaj – to má být asi něco nepoživatelného! Zajímalo by mne, z jaké zeleniny se vyluhuje?” Myslím, že do stejného zmatku se může dostat každý Ukrajinec, který přenáší na česká slova ovoce, ovocný význam ukrajinských slov ovoči „zelenina”, ovočevyj „zeleninový”. Sladkým dužinatým plodům se ukrajinsky, podle vzoru jiných evropských jazyků, říká frukty

28. února 2021 Pečivo vs. pečivo

Ukrajinec, který se naučil pravidla čtení v češtině, může snadno propadnout dojmu, že správně rozumí slovu pečivo. Přece se vyslovuje úplně stejně, jako ukrajinské pečivo, až na to, že zvuk [č] zní v češtině měkčeji než v ukrajinštině. Ano, v obou jazycích toto slovo pojmenovává výrobky z těsta, což napovídá společný slovanský kořen peč-, existující v našich jazycích i v jiných jeho variantách: pek-, pec-, pič-, pik-. Čechy zásobuje pečivem pekárna, zatímco v Ukrajině je na to pekarňa; v české lidové písni spadla pec, na Ukrajině se dříve krb jmenoval pič. Avšak pekty pečivo by se mělo přeložit do češtiny jako péct sušenky

více o mě…